Země bývalého východním bloku. Tak se nám říká na západě. A to pořád i po více jak 30 letech po rozpadu východního bloku, do kdy budeme „bývalý východní blok“ a kdy se staneme součástí toho západu, nebo alespoň budeme bráni jako samostatná země.
Když se budete bavit s obhajovateli EU, tak často můžete narazit na argument: „Alespoň že jsme v EU a nemůže už tu být totalita a nebudeme součástí východního bloku.“
Pojďme se pobavit o pravdivosti tohoto tvrzení – v roce 1989 dochází k sametové revoluci a pádu totálního režimu. Ale do EU vstupujeme až v roce 2004. Zde narážíme na první problém, který naznačuje, že to nebude takové, jaké se to zdá. Mezi rokem 1989 až 2004 (15 let) nejsme součástí východního bloku a ani se zde nedostává k moci žádný totalitní režim. To poukazuje na to, že EU v tomto směru nehraje žádnou roli.
Pojďme si probrat další důležitou otázku – jak se můžeme stát součástí východního bloku, který již neexistuje. Oficiálně zaniká východní blok v devadesátých letech minulého století. V dnešní době jsou naši blízcí sousedé, kteří byli součástí východního bloku (Polsko, Maďarsko, Slovensko atd.) zcela demokratické a samostatné státy bez větší vazby či známky nějaké původní totální ideologie. Takže se dá jednoduše říci, že EU nás v tomto směru „chrání“ proti neexistujícímu nebezpečí.
Další drobností je fakt, že v České republice neexistuje žádná strana, která by jen vzdáleně usilovala o nastolení totality a pádu demokratického státu. Obecně v Evropě je v dnešní době vzniku totálního režimu nemožný a to díky úrovni států a jejich propojení.
Opak se stává pravdou – pomalu, ale jistě – se EU stává totalitním útvarem, který velice připomíná bývalý východní blok. Modrá vystřídala rudou a Evropa padá do stejné pasti. Každým dnem se přibližuje k východnímu bloku – s ještě děsivějším potencionálem.
EU a politici říkají, jak jim musíme být vděční, protože nás zachránili od východu a totality. Z toho tvrzení se stal nástroj pro ovládání masové populace. Stejně jako před desítkami let tímto operoval sovětský svaz (také ještě 30 let po válce a na rozdíl od dnešních politiků měl sovětský svaz prokazatelné výsledky – nezpochybnitelné přispění k porážce nacismu). Což se pojí s dalším pozoruhodným jevem, což je to, že když něco v ČR nebo na území bývalého východního bloku nefunguje tak je to vždy chyba minulého režimu – 30 let po jeho konci. Je to až směšné, je to nejjednodušší výmluva.
Česká republika by byla bez EU svobodnou a suverénní zemí, která má v Evropě své místo a nemusí být součástí ani východního (neexistujícího) bloku a ani západního (vznikajícího) bloku.
EU pouze využívá strachu lidí, ale jak si můžeme všimnout tak stáří lidé vidí, že je něco v nepořádku a snaží se to předat. Vidí, že historie se opakuje. EU nás nechrání ani před východním blokem z ani před totalitou – neexistuje žádný důkaz a neexistuje ani věc, před kterou by nás v tomto smyslu mohla bránit.
Česká republika je samostatný suverénní stát a schopen fungovat sám o sobě. Největší nebezpečí pro ČR v minulosti představoval hlavně západ – především Germáni, tudíž Německo. Dnes jsme s nimi ve spolku, jsme v takovém západním bloku, skutečně jsme si s tím pomohli od východního bloku? Proč nejsme samostatní, když na to máme. Jakékoliv zabrání a nároky na naše území od kohokoliv jsou mezinárodní zločin a zbytek světa by ho neakceptoval, proto jsme dnes již od hrozby jakéhokoliv znovu vzplanutí východního bloku chránění.
Jsme jako kočka uprostřed pouště, která se bojí, že se utopí – není kde a proto se neutopí, jsme na tom stejně. Žádné takové nebezpečí nám nehrozí.
