Málokdo dnes už neví o tom, že Evropská unie se snaží v dlouhodobém měřítku omezit možnost občanů vlastnit legálně zbraně. EU argumentuje tím, že ji jde o větší bezpečnost – ovšem to by muselo existovat nějaké ohrožení. Podle statistik je však jasné že k drtivé většině použití střelných zbraní k páchání trestné činnosti dochází s ilegálně drženou zbraní, bez zbrojního průkazu. EU podle více jak milionu občanů a euroskeptiků vymyslela další krok jak toho dosáhnout. V celé Evropě se totiž proti takovýmto restrikcím zvedla velká vlna odporu. Proč by byly zbraně nebezpečné. Neexistuje přeci terorista, který by si udělal zbrojní průkaz a zakoupil legální zbraň. A u zločinců je to absolutně zanedbatelné číslo.

Evropská unie si už před nějakou dobou nechala Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA) ověřit, možnosti případného zákazu olověného střeliva i rybářských závaží. Otázka zda jde EU o zdraví, zde působí spíše jako chabá zástěrka. V roce 2018 na podzim agentura ECHA došla k závěru, že používání olova představuje riziko pro životní prostředí a zdraví lidí. Evropská komise oficiálně stanovila, že do konce roku 2020 zakáže olovo na mokřadech. Do roku 2022 by pak mělo být olovo plošně zakázáno ve všech druzích střeliva brokového i kulového a v rybářských zátěžích. Letos (2020) již dvakrát členské státy EU v tzv. výboru REACH odmítly návrh Evropské Komise na extenzivní zákaz olova na mokřadech z důvodu značných právních i technických pochybností.

ECHA uvádí, že zákazem olova by došlo ke snížení úmrtnosti ptáků v důsledku spolknutí broků a úmrtnosti dravců, kteří takové ptáky loví, stejně jako zdravotními riziky pro lidi, kteří pravidelně konzumují zvěřinu zabitou olověným střelivem. „Navíc zákaz negativně ovlivní myslivost, sportovní střelbu včetně oblíbeného biatlonu. Seznam chemických látek REACH neobsahuje ani výjimku pro bezpečnostní sbory, jen pro armádu, což považuji za nepřijatelné,“ řekla předsedkyně sněmovního branného výboru Jana Černochová (ODS). To by výrazně ovlivnilo činnost policie. „Tím ohrožuje naši bezpečnost a neúměrně zasahuje do našeho vyváženého, funkčního a efektivního právního systému v této oblasti,“ řekla ještě J. Černochová.

„Například ohňostroje jsou velkým vnosem prachu a těžkých kovů, reálné dopady silvestrovské noci jsou tisíce mrtvých ptáků. Nemám informace, že by tak obrovské množství ptáků v ČR umíralo kvůli olovu,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Ten sice nevěří, že se tak snaží obejít to, že ji neprošel zákaz zbraní, „Doufám, že to tak není, to by byla mimořádně podlá hra. Nechci věřit tomu, že by takto někdo mohl ohrozit vyzbrojování policie a že bychom byli jediní v EU, kdo by to prokoukl,“ podotkl ministr. Obavy euroskeptiků a myslivců jsou ovšem na místě – nikdo neví přesně, co vlastně Evropská Komise zamýšlí, ale i tak její opatření jen narušují český fungující systém.

„Většina cenově dostupných těžkých kovů má horší účinky než olovo. Lehčí náhražky olova, měď i zinek včetně jejich slitin, kromě ostatních nevýhod, jsou pro přírodní prostředí toxické, a dokonce velmi toxické vůči rybám. Např. měď se kumuluje v žábrách ryb již při koncentraci 0,01 mg/l. Takže vyměníme 500 let ověřené olovo, které nekoroduje, za další materiály, jejichž dlouhodobý účinek v přírodě nelze vůbec předvídat,“ uvádí web Českomoravské myslivecké jednoty.