V roce 2015 došlo k velkému zachvění EU, který podnítil velký rozruch a přidal na stranu euroskeptiků nejednoho člověka. Do Evropy zamířily statisíce migrantů  – v horším případě i těch ilegálních. Mnoho lidí si myslí, že to bylo vyvoláno Angelou Merkelovou, což není tak úplně pravda – její slova samozřejmě oslovila více lidí, ale jinak za její vlády migrační krize vrcholila – probíhala již předtím. EU ovšem přímo i nepřímo tuto migraci podporovala, v lepším případě ji jen neřešila.

V roce 2015 přibylo v EU skoro milion migrantů – nelegálních takřka dva miliony. Do dnešní doby přibylo legální cestou (zažádali o azyl) 4 miliony uprchlíků převážně ze Sýrie. Většinu migrantů přijmulo: Německo, Anglie, Francie, Itálie atd. Kriminalita v EU s migrací jasně vzrostla, přibylo teroristických útoků a ukázala se neschopnost Schengenu bránit své hranice. Sociální sítě byly doslova zaplněny videi, na kterých uprchlíci převrací ploty a vojáci se zbraní v ruce skoro nečinně přihlížejí. Došlo k ozbrojeným střetům, dokonce na hranicích Řecka a Turecka dochází k jakési mini válce, ve které se nikdo Řecka nezastal. A navíc kvůli neférovému přístupu a Lisabonské smlouvě to vypadá, že se může situace opakovat. I přes to bylo řečeno, že EU migrační krizi zvládla.

Otázkou je jak migrační krize začala – přesně nikdo neví, ale díky velice přívětivé politice a bohatství Evropy bylo spíše otázkou času, kdy k něčemu podobnému dojde. Největší vinu na této krizi si nesou velké státy EU – ty se ovšem po začátku krize pokusily hodit povinnost přijímat uprchlíky na všechny. Proti tomuto jednání se naštěstí většina států ohradila. EU například do teď do dnes podporuje neziskové organizace, které pomáhají dostávat nelegální migranty do EU. Například pokud nějaká loď skončí v mezinárodních vodách tak je tyto organizace urputně zachraňují. V roce 2015 zemřeli ve středozemním moři cca. 2000 migrantů – mnoho z nich se utopilo, stejně jako se utopilo mnoho peněz z Evropského rozpočtu na sledování, záchranu a zlepšení života migrantů. Celý program zkrachoval především na neochotě migrantů integrovat a na jejich zaměstnanosti. EU se mnohokrát ohradila, že s migrací nejde nic dělat, protože na hranicích je jich „moc“ – to je i u častý argument obhájců EU. To ovšem není pádný argument, protože jestliže je země či svazek zemí napaden a jiní lidé se snaží bez povolení dostat na jeho území, je nutné použít sílu.

Kvůli možnosti obhájit přítomnost migrantů ze zemí kde není válka, vznikl nový pojem: Ekonomický migrant. Člověk, který má právo na vše co normální migrant z důvodu špatné finanční situace. Nutno říci že i, bezdomovci v ČR jsou na tom hůře. Obecně se dá bez vtipu říci, že když v EU přestanete pracovat tak skončíte hůře než migrant ze Sýrie. Do integrace uprchlíků a vším s tímto spojeným musí dodnes investovat EU nemalé peníze. Ochota pracovat také není vysoká. Pokud se vůbec dodnes podařilo migrantům práci získat tak 48% až po 5 letech, celou tu dobu dostávali dávky od EU. Celá myšlenka migrace v takovém měřítku je nesmyslná, neboť odchodem takové masy lidí z nepříznivých se problémy jen přesunou do Evropy. Kdyby chtěla EU skutečně pomoci zemím, ze kterých pochází migranti, tak investuje přímo v zemích, odkud pocházejí.

Dnes v roce 2020 přichází další rána. Migrační kvóty se před pěti lety nepovedly, a proto přichází EU s něčím inovativním. Jedná se ve zkratce o systém Cukr a bič. Kdo přijme uprchlíka, dostane za každého 270 000,- z rozpočtu EU (z peněz daňových poplatníků). Kdo ne tak mu hrozí vysoké pokuty a bude po něm azyl stejně požadován. V první fázi bude systém fungovat na bázi dobrovolnosti, pokud se ovšem nepodaří rozřadit 70% uprchlík, nastoupí tzv.: „povinná solidarita“.

„Když lidé stojí na německo-rakouské nebo rakousko-maďarské hranici, musíte se k nim chovat jako k lidským bytostem,“ vysvětlila Merkelová.