Čím větším státem v EU jste, tím větší máte rozhodovací právo, díky většímu počtu poslanců. Tyto velké státy můžou potom velice silně ovlivňovat dění v celé EU. Největšími lídry v EU dnes je Francie a Německo – dva státy, které prosazují dnešní podobu euro politiky a vymýšlejí nová opatření, zákony. Stojí z velké části za zelenou revolucí, podporou levicových organizací a za problémem migrační krize (převážně Německo). Tyto a další státy (většinou západní), které mají vlády pro levicové a liberální se poté často mohou dostat do sporu s konzervativnějšími východními státy. Zde je největším hráčem Visegrádská čtyřka, jejíž členy jsou: Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Zde dochází jednoznačně k největším sporům. A podle určitých euroskeptiků se EU dlouhodobě chová k V4 hůře než k jiným státům, protože s V4 jsou stále „problémy“.

Nedávným problémem, který přetrvává, je neshoda zejména Polska a Maďarskem s EU o unijní rozpočet. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Zavedení takového mechanismu by podle Morawieckého a jeho maďarského protějšku vyžadovalo změnu unijních smluv, napsala agentura Reuters. „Naším cílem je zabránit mechanismu, který by neposílil, ale oslabil právní stát v Evropské unii tím, že by ho ponížil na politický nástroj,“ vyjádřili se Morawiecký a Orbán. Řekli, že pokud nebudou parametry vyhovovat oboum státům, tak je nepřijme ani jeden. Vadí jim také neflexibilní přístup k ekonomické situaci během krize korona viru, je podle nich nutné rychle plánovat na nastalou situaci ekonomicky a nelze ji naplánovat s balíčkem dopředu. Orbán nechce dopustit, aby zájmy EU ohrozily národní zájmy Maďarska. EU se k problému staví zády a není schopná domluvit se na kompromisu.

Nedávno došlo i k návrhu plánu na budoucí řešení migračních problémů. To je takové, že na každého přijatého migranta, dostane země 10 000 Eur, pokud ovšem stát odmítne přijmout uprchlíky, hrozí mu velké pokuty. To je tzv.: „povinná solidarita“. Je celkem jasné že na tomto opatření mají svůj podíl země V4, které v roce 2015 společně zamezily tomu, aby prošly kvóty o přijímání uprchlíků zejména jich, by se toto opatření totiž silně dotklo. Díky své geografické poloze, totiž zatím nemají s migrací žádné potíže. Nové plány, které budou z části i šťouchnutím do V4, ovšem mohou změnit situaci a dostat uprchlíky díky systému cukr a bič i do zemí, kterým se dosud dařilo odolávat.

V Polsku v nedávné době také došlo ke sporu s EU a to z důvodu sledu událostí, které se staly v Polsku. V reakci na pochody a demonstrace, které byly organizovány pod hlavičkou LGBT se takřka třetina všech polských obcí rozhodla, že se vyhlásí za zónu bez LGBT a nebude podobné akce vůbec podporovat. V křesťanském Polsku je takový krok pochopitelný. V reakci na to následovalo rozvázání polských vztahů s nějakými partnerskými městy v západní Evropě a také vyjádření EU, která řekla, že nebude tato města nijak finančně podporovat. Následovalo rýpnutí na Twitteru a vyjádření že všechny země 27 musí dodržovat lidská práva. Polský ministr spravedlnosti Ziobro tvrdí, že podle smlouvy o Evropské unii „jsou Evropská komise a všechny orgány EU povinny respektovat národní identitu jednotlivých států, musejí dodržovat zásadu rovnosti všech samospráv a občanů, kteří mají právo na svobodu názoru a přesvědčení“. Ziobro zdůraznil, že je nelze „nijak cenzurovat, ani vyvíjet na ně nátlak související s nějakou ideologií nebo názory jedněch či druhých unijních úředníků“ (Lidovky.cz)