Dotace jsou důležitou součástí EU. Jako u každého velkého toku peněz je zde riziko zneužití a využití k obohacení konkrétní osoby. Dochází k tomu v menším i větším měřítku, všude a pořád. Dotace tedy nejen jdou na třeba zbytečné věci, ale cestou peníze ještě ztrácí kvůli korupci. EU nedokáže účinně zamezit. Týden co týden vychází články o tom, jak někde utekly peníze a ten či jiný byl zadržen a od soudu propouštěn. Nejznámější kauzou u nás je Čapí hnízdo Andreje Babiše a jeho společnost Agrofert. Zjednodušeně to funguje několika způsoby.

Častým způsobem korupce či spíše zneužití je to, že si někdo vezeme dotaci přes projekt například na ubytovny pro chudé a později prodává domy jako developer nebo si pořídí vilu a později v ní bydlí. Záznamy o takové to činnosti lze nalézt v médiích a i v katastru nemovitostí. Zde je vidět neflexibelnost celého systému – když zůstanou peníze v ČR tak má stát přímý dohled na jejich využití a není nutné sepisovat žádné projekty. Zatímco úředník v Bruselu nemůže ani moc nemusí kontrolovat, kam takové drobné peníze jdou.

Druhý způsob, který už je přímou korupcí je častější u větších dotací. Funguje tak že dotace dorazí v pořádku například městu a zde dojde k problému. Velké dotace jsou například do oprav v hodnotě desítek milionů korun – město je nuceno vypsat výběrové řízení o firmu, která opravu provede. Nejen že trvá velice dlouho, ale často není vůbec spravedlivé. Obvykle se totiž stane, že je člověk řídící výběrové řízení, nebo celá komise podplacena (zkorumpována). Tudíž dotace jde ne nejlepší firmě, ale té, která dá více peněz. Tudíž dotace ztrácí na hodnotě a celý projekt je špatný. Navíc k tomu může dojít už u úředníka v Bruselu a dojde k úniku ještě více peněz.

„Tlak politiků primárně na ‚čerpání‘ fondů vede k tomu, že se často čerpá i na projekty, které nemají smysl. K tomu se přidává i nízká transparentnost EU fondů a roztříštěnost pravidel pro čerpání,“, říká Marka Zelenky z protikorupčního projektu Oživení. „Tyto struktury se mění dle odvětví a toků peněz. Obecně lze vyjít z tradičního Klitgaardova vzorce korupce, to znamená tam, kde je největší rozhodovací volnost, nízká míra odpovědnosti a transparentnosti, tam je pro korupci nejlepší podhoubí,“ říká Zelenka. V Česku podle něj splňují tyto předpoklady obzvlášť městské a státní obchodní společnosti a z nich nejvíce ty, které zadávají takzvané sektorové veřejné zakázky, kde jsou limity pro zveřejňování údajů o veřejných zakázkách nejvyšší. Jde například o energetické firmy, dopravní podniky, správce železničních cest nebo vodohospodáře. (euractiv.cz)

Evropská unie přišla mezi lety 2002 a 2017 kvůli podvodům o více než 9 miliard eur.

V některých zemích dojde i k mnohem většímu zpronevěření peněz. Pobočka Transparency International (TI) v Maďarsku odhaduje předražení unijních projektů v zemi na průměrných 25-30 %, což by v rámci finančního cyklu EU odpovídalo 1000 miliardám forintů (3,1 miliardy eur, 79 miliard korun).

Další problém, jež se stal vedlejším produktem korupce, že je potřeba mnohem více byrokracie – tedy úředníků, financí a prostoru, který je vyhrazen pouze zacházení s Evropskými fondy anebo se musela jejich kontrola přidat do kompetence jiných úřadů. Kdo všechno je zatížen kontrolou dotací z EU: Finanční úřady, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Čistě jen Evropské dotace musí kontrolovat: Centrální harmonizační jednotka – Auditní orgán (odbor MFČR), Národní orgán pro koordinaci (NOK) – MMR, Řídící orgán operačního programu, Platební a certifikační orgán (PCO), Kontaktní body AFCOS a všem dobře známý OLAF – Evropský úřad pro boj proti podvodům. To jsou spousty úředníků navíc se u nás korupci i přes to hojně daří, jak dokazuje přiložený graf.