EU byl vytvořen dokument, který zpracovává internetové vtipy a příspěvky, které označuje jako hrozbu, která může poškodit demokracii, svobodu a může podnítit násilí. Jednoduše se snaží prezentovat memy a různé posty jako zbraň, která je nebezpečná a vede k násilí a špatné výchově.
Internetový mem neboli internetový fenomén je označení pro myšlenkový koncept, který se šíří prostřednictvím internetu. Termín pochází ze slova mem, které bylo poprvé použito v roce 1976 Richardem Dawkinsem v jeho knize Sobecký gen.
Uvádí zde několik až vtipných ukázkových příkladů. Podle nich se snaží dokázat že tento humor šířený na internetu je nenávistný a poškozuje společnost, dále, že slouží výhradně krajní pravici. Celý dokument je veden v odborném duchu, kdy je zde popisováno jak jsou různé memy šířeny od okrajových stránek až po ty hlavní, jako například na Facebook.
Snaží se poukázat na to, že memy podporují rasismus, nacismus a nebo vyvolávají u různých lidí touhu po násilí. Snad největší problém je podle Evropské unie „matení“ mladých lidí, kteří se pod rouškou nevinných vtipů stávají pomalu extrémisty. Všechny takové příspěvky a styl humoru jsou prý neorganicky vytvořené a slouží pouze pro zvětšení sociálních bublin a převzetí moci nad myšlením lidí.
V dokumentu popisují četbu memů a podobných příspěvků jako jakýsi rituál, který každý bere nadmíru vážně. Prý se poté v diskusích pod těmito příspěvky objevují urážky a nenávistné projevy – diskuse je prý pak krutá a nepřímá jiné argumenty.
Při čtení zprávy EU se člověk může pobavit. Jeho četbu a studium ale nedoporučujeme – jedná se o podivnou směsici polopravd – domněnek a pisatel se očividně v prostředí memů a internetového humoru moc nepohyboval.
Jako příklady urážlivého humoru dává doge a pepe meme. A v dokumentu vyzývá k prevenci před tímto údajně nevhodným a k násilí podněcujícím humorem. K jejich filtraci, kontrole, mazání a v některých výjimečných případech se zdá, že by proti šiřitelům, nebo tvůrcům chtěli zasáhnout i trestním postihem. Skutečnost je taková, že se jedná v drtivé většině případů o neškodný humor, který není tvořen s úmyslem urazit či ponížit jakoukoli skupinu nebo jednotlivce.
Jedná se o přirozenou součást lidské kultury a komunikace, která se jen stala terčem EU – která se tímto způsobem bude snažit o omezení svobody slova na internetu a na potlačování vlivu proti unijních
spolků. Místo řešení internetového humoru by se EU měla starat o mnohem závažnější a skutečné problémy.
