Ekonomické strádání po vystoupení

banknotes_bills_business_cash_coin_czech_crown_currency_earn-1355189.jpg!d

„Odmítáme jakékoliv zpochybňování našeho členství v EU. Vysílá to negativní signál zahraničním investorům. Zpochybňování našeho členství v EU a z něj vyplývající nejistota by zahraniční investory mohlo vést k pozastavení plánovaných investic a v krajním případě i k odchodu ze země,”. Taková a podobná vyjádření nacházíme v souvislosti s odchodem s EU velice často. Konkrétně to vyřkl Radek Špicar.

Je nepopiratelné, že v dnešní době je velká část podniků závislá na Evropské unii. Otázkou je, zda je tomu tak správně a zda tomu tak musí být navždy. Většina firem v České republice má velké kontakty a partnerství s EU. Odchod z EU, ovšem neznamená odchod z Schengenkého prostoru nebo z ESVO. Tudíž o žádné spolupráce v rámci obchodu nepřijdeme, jestliže nikomu nebude přímo vadit naše ztráta členství v EU. Pokud je naše výroba, produkt, nebo služba pro cizí firmu důležitá, tak si rozhodně českou firmu podrží i přes to, že nebudeme členy EU.

Nedá se popírat, že i tak kvůli ztrátě samostatnosti by měl odchod ČR nedozírné následky, nastala by v ČR velká krize a změna. Při každé velké změně však ke krizi dochází, v roce 1990 také nebyla naše situace nejlepší a to jsme v té době měli výrazně soběstačnější ekonomiku. Nejen že by to z dlouhodobého hlediska mohlo českou ekonomiku zlepšit a osamostatnit, ale mohlo by to přimět ke změně celkové ekonomické a hospodářské situace v ČR k lepšímu. Například v sektoru dopravním, energetickém a ve všeobecné péči o obyvatelstvo. Navíc ochodem z EU se nám výrazněji otevře východní trh, na který se můžeme v případě odmítnutí ze západu, krátkodobě přeorientovat.

Na zde přiloženém grafu hrubého HDP na hlavu, mezi roky 1980 – 2010, si lze všimnout několika důležitých věcí. Na rozdíl od minulého režimu začíná po krátkém propadu v roce 1989 ekonomický růst. Ten začíná už v letech 1993 a v roce 1999 dokonce přeroste hodnoty z minulého režimu. Česká republika vstupuje do EU v roce 2004, zde dojde k ještě většímu nárůstu HDP, i když ne o tolik. V roce 2008 došlo k mírnému propadu kvůli celosvětové ekonomické krizi. Po ní má naše ekonomika trend zase narůstat – ještě pomaleji než předtím. Celkově se dá říci, že trend růstu HDP je čím více takový, že se přibližuje tomu před vstupem do EU. Je pravděpodobné, že bez dalších nařízení a dalších negativních vlivů v EU by naše ekonomická situace nebyla zlá – těžko soudit, ale je dosti možné že by se nám otevřely nečekané příležitosti a díky naší svobodě obchodu bychom více prorazili. Ale i v případě že by se náš růst HDP nelišil od toho před rokem 2004, tak bychom na tom byli velice dobře a znatelný rozdíl HDP by o tolik výrazný nebyl. Otázka na závěr: Stojí nám všechna negativa kolem EU za malý růst HDP navíc?

Čerpané zdroje

Share on facebook
Share on twitter

Naše další články